POHLED AMARY

Už je to nějaká doba, co jsem navštívila matčin hrob.

Některé dny byly snazší a některé dny jsem cítila drtivý pocit ztráty z toho, že tu není. Od její smrti se stalo tolik věcí, které mě od ní držely dál, a to jen zhoršovalo bodání viny.

„Vím, že je to už dlouho,“ začala jsem pomalu. „Mám teď dceru a pojmenovala jsem ji po tobě. Je tak dokonalá, pořád mě dokáže rozesmát. Pokaždé, kdy