Kapitola 5: Miluji naprostou kontrolu

Lucious

Faya, můj řidič, mi byl nesmírně nápomocný už od chvíle, co pro mě začal pracovat. Jeho specifické dovednosti se ukázaly jako velmi užitečné při zjišťování toho, když v některé z farmářských společností nebylo něco v pořádku, takže jsme s nimi mohli rychle přerušit veškeré vazby, než by utrpěla pověst naší firmy.

Cesta domů proběhla docela v tichosti, jelikož Faya je spíše zamlklý člověk. Zrovna jsem na mobilu dokončil odpovědi na pár e-mailů a bylo to docela rychlé, protože moje kancelář se nachází v hlavní budově společnosti. Ta sídlí v jedné z těch přepychových budov s vrátným, posilovnou, bazénem a, pochopitelně, úchvatným výhledem na Central Park. Rychle jsem se převlékl a vyrazil do posilovny, kde jsem trénoval skoro hodinu. Je to skvělý způsob, jak se po mých stresujících dnech uvolnit, a navíc musím vypadat co nejlépe, pokud si chci podmanit submisiva pro dlouhodobý vztah. Oni totiž většinou fantazírují o nádherném muži se všemi svaly na správných místech. Takže bych raději měl vypadat dobře, pokud nechci, aby mi nějaký jiný dominant ukradl ty nejhezčí kluky. To se ovšem stává málokdy.

Po dlouhé sprše jsem zamířil k obývacímu pokoji. Když jsem procházel chodbou po své pravici, do mysli se mi začal vkrádat drobný pocit nostalgie. Tuhle zdejší hernu jsem za poslední tři měsíce nepoužil; i když jsem měl spoustu sexu, bylo to vždy jen se submisivy, kteří si chtěli užít divokou noc, nic víc. Chybělo mi mít tu někoho, o koho bych se mohl naplno starat; nikdy jsem nevyznával tento životní styl jen proto, abych mohl každou noc ošukat jiného kluka. Vím, že přesně to si užívají moji přátelé, ačkoli Gideon už se usadil. I před Aaronem jsem měl několik dlouhodobých vztahů. Zajímalo by mě, jestli by zvážil podpis nové smlouvy, kdybych souhlasil s tím, že trochu polevím z míry kontroly, kterou normálně vyžaduji.

Když na něj myslím, dělá to tu melancholii ještě horší. Pamatuji si, jak na mě čekával uprostřed obývacího pokoje pouze ve spodním prádle, protože věděl, jak moc to miluji. Večer by obvykle začal skvělou kouřbou, pak bych ho dlouze provokoval, než bych mu dovolil dosáhnout vrcholu silným orgasmem. Nenáviděl jsem se za to, že se takhle vracím do minulosti; jsem si celkem jistý, že už jsem se přes něj přenesl. Je to zkrátka jen samotný fakt, že mi u mě doma chybí ta přítomnost submisivity. Dnešní večer je teď docela zkažený. Kdybych zapnul televizi, jen bych myslel na to, jak by mi klečel mezi stehny, dokud bych si ho nevysadil na klín. Každé místo v domě mi připomíná moment, kdy jsme spolu měli sex, protože k němu docházelo tak nějak všude.

Jen jsem si připravil rychlou večeři, u které jsem se soustředil na Aaronovy nedokonalosti, než půjdu brzy spát. Jsem dominant, miluji mít nad svými partnery naprostou kontrolu, dávat příkazy, které poslouchají. Asi je to můj způsob, jak se vyrovnat s dětstvím, které jsem prožil s mým manipulativním a násilnickým otcem. Myslel jsem si, že jsem našel toho dokonalého submisiva, ale opustil mě, protože se pod mou dominancí cítil příliš utiskovaný. Uznávám, jsem nadmíru přísný, takže toho výjimečného člověka stále hledám. Jen bych si přál, aby se v mém životě objevil velmi brzy.

******

Nelsonův úhel pohledu.

Dnešek je jedním z těch dlouhých dnů. Minulou noc jsem neměl žádné noční můry ani vlhké sny a podařilo se mi naspat pět hodin. Ale ani to nedokáže vykompenzovat veškeré vyčerpání, které se ve mně nahromadilo. Můj mozek funguje pomaleji než kdy jindy, což je fajn, když musíte desáťákům vysvětlovat základní fakta o vektorech, ale už méně fajn, když se snažíte posunout vpřed ve svém výzkumu. Poslední měsíc jsem trčel na tom samém místě a je to nesmírně frustrující. Nápady, které jsem testoval včera, se opět ukázaly být úplnou blbostí. Jenže bohužel jsem se vzbudil ve tři ráno a jako obvykle se mi už nepodařilo znovu usnout.

Můj den na střední škole proběhl bez incidentů. Jason Moreli mi poslal vzkaz, že se se mnou jeho bratr zítra sejde. Doufám, že se mi v noci podaří něco naspat, abych na to byl v lepší formě než dnes, ale už jsem se naučil nedělat si příliš velké naděje. S takovou schůzkou bych si měl umět poradit, i když jsem unavený. Dnešní večer by měl být zábavný, protože kluci chtějí zajít na pár drinků. Budou tam i Liam a jeho přítel Eric. Seznámili se před šesti měsíci v práci, a pokud jsem to dobře pochopil, Eric je nějaký programátor. S tou svou dětskou tváří, kudrnatými vlasy a oříškovýma očima je vážně roztomilý. Je o pár centimetrů nižší než já a je hrozně stydlivý. Pokaždé, když ho vidím, se začervená.

Je to takový protiklad k Liamovi. Ten má širokou svalnatou hruď, hnědé vlasy a modré oči. Ne že bych po něm slintal, protože mezi mnou a jím se nikdy nic nestalo. Bylo by to skoro jako krvesmilstvo, a navíc je na můj vkus příliš mohutný. Nechápejte mě špatně, miluji statné muže s každým svalem na správném místě, ale Liam jich má na můj vkus možná až moc. Jak jsem již řekl, seznámili jsme se na univerzitě; naše pokoje sousedily a byla mezi nimi jen velmi tenká zeď. Takže poprvé jsme se setkali tváří v tvář, když jsem ho slušně požádal, aby ztlumil hlasitost po noci plné divokého sexu s nějakým náhodným klukem. Kvůli zvukům postele narážející do zdi a vysokému sténání jeho známosti na jednu noc. Usnul jsem, až když skončili, což bylo tu noc docela pozdě.

Proto jsem mu dal najevo svůj postoj tím, že jsem u něj zaklepal v šest ráno, abychom si o tom mohli promluvit. Pomsta je jídlo, které se nejlépe podává hodně brzy ráno; i když kupodivu mi pak během dne donesl oběd a stali se z nás skvělí přátelé. Od té příhody se snažil chodit do bytů svých úlovků, co nejčastěji to šlo. Pořád mě překvapuje, že tvoří pár; z toho, co mi Liam vždycky vyprávěl – a on je ten typ přítele, který se o svém sexuálním životě hodně rozpovídá – má sex rád spíš drsný, a neumím si představit, že by si to roztomilý chlapeček jako Eric užíval. Ale asi se nemá soudit kniha podle obalu. Liam navíc býval ten typ kluka, který se neusadí a každou noc má jiného partnera. Takže je zvláštní vidět ho ve stabilním vztahu.

Takže to budeme my tři, Liam, Eric a já, a k tomu ještě Eddy, další náš společný přítel s Liamem ještě z univerzity. Nebyl z tohoto státu, chodil k nám na školu jako výměnný student. Tenhle také zaprodal svou duši ďáblu za peníze a teď pracuje jako analytik pro svěřenský fond. Divím se, že si dnes večer dokázal vyšetřit čas jít ven, protože většinou pracuje šílené přesčasy.

Oblékl jsem si džíny, které jsem si koupil před pár týdny. Košile, kterou jsem měl dneska na sobě s pěkným kardiganem, byla dárkem od mých rodičů k narozeninám. Venku mrzlo, takže jsem si musel vzít svůj tlustý zimní kabát a rukavice. Moje sluchátka budou stačit, aby mi ochránila uši, protože nesnáším, když si musím ničit účes tím, že bych si nasadil čepici. Vydal jsem se k metru, protože vybrali místo trochu víc na jih od....

O čtyřicet minut později jsem stál před barem, který vybrali. Když jsem vešel dovnitř, bylo naprosto zřejmé, že Liam nebyl ten, kdo podnik pro dnešní večer vybral. Hudba hrála extrémně nahlas a on ví, že to je u mě velký spouštěč, vzhledem k tomu, jak je někdy až přehnaně ochranitelský. Jsem překvapený, že nepřenul večer na nějaké klidnější místo. Udělal jsem krok dovnitř a málem jsem vyšel zase ven, jak jsem okamžitě ucítil, jak se nade mnou svět zavírá a zkracuje se mi dech.

‚Notak, to zvládneš. Je to jen hloupej bar,‘ řekl jsem si pro sebe.

Když jsem se pokusil udělat další krok dovnitř, uviděl jsem Liama, jak ke mně míří. Rychle si uvědomil, jak nepříjemně se cítím, a pevně mě objal.

„Promiň, kámo,“ řekl.

„Nevěděl jsem, že tu bude takový hluk. Chceš jít někam jinam?“

„Ne, ne, budu v pohodě,“ odpověděl jsem, i když jsem chtěl říct, že ano.

Nejsem v pohodě, ale jsem zkrátka tak trochu ubožák a nechci, aby to můj nejlepší přítel věděl.