Kapitola 4: Jsem gay dominant

Lucious

„Co jsi udělal?“ zeptal jsem se; byl jsem trochu překvapený.

Můj mladší bratr byl pro našeho drahého otce vždycky dokonalým synem, ne že by stejně měl moc na výběr, a málokdy způsobil nějaké problémy.

„Možná jsem, a možná taky ne, šel do vyučování po tom, co jsem hulil trávu,“ zamumlal stydlivě.

„A jeden z učitelů to viděl.“

Hloupý kluk. Chci říct, chápu stres, který od našeho patriarchy zažívá, sám jsem si tím prošel. Ale i tak mohl počkat na konec školy a být diskrétnější. Nebo si najít jiný způsob, jak ten stres uvolnit; proč nemohl prostě mít sex jako každý jiný teenager?

„Který?“ zeptal jsem se chladně.

„Můj učitel věd a přírodopisu.“

To mě nepřekvapuje. Podle toho, co mi o něm říkal, je ten chlap mladý a velmi bystrý. O své studenty projevuje skutečný zájem, takže pochopitelně malého feťáčka odhalil dřív, než ve třídě udělal tři kroky.

„A jak přesně ti s tímhle můžu pomoct? Nebudu se plést mezi tebe a otce, pokud se tě rozhodne zabít.“

Za tohle tvrdě zaplatí, jestli to otec zjistí. A jakkoli souhlasím s tím, že potřebuje za něco tak hloupého dostat za vyučenou, trest mého otce bych nepřál ani svému nejhoršímu nepříteli.

„Slíbil, že to otci neřekne,“ odpověděl.

Dobře pro něj, možná přežije další den.

„Ale stejně si chtěl promluvit s někým z rodiny.“

Ó ne, nelíbí se mi, kam to směřuje.

„Takže se mi ho podařilo přesvědčit, aby se místo toho viděl s tebou. Rád by se s tebou sešel zítra nebo pozítří v pět hodin večer.“

Paráda, tenhle malý spratek dokázal uniknout hněvu našeho otce a připravil mě o odpoledne v práci. Ale jak moc nesnáším myšlenku setkání s jeho učitelem, nemohu odmítnout. Nebylo toho moc, co bych pro něj mohl udělat, když vyrůstal, a tenhle malý manipulátor ví, že se kvůli tomu cítím provinile. Takže mu bylo jasné, že to přijmu.

„Zítra nemůžu, tak mu řekni, že pozítří,“ zabručel jsem.

„Díky, brácho. Jsi ten nejlepší.“

„Nedělej si příliš velké naděje, maličký,“ pronesl jsem přísně.

„Tátovi to neřeknu, ale ať už tvůj učitel na téhle schůzce přijde s jakýmkoliv trestem, přijmeš ho bez stížností. A možná k němu ještě něco přidám, jestli ho budu považovat za příliš mírný, a už nikdy nechci slyšet, že jsi během školních dnů hulil to svinstvo. Rozumíme si?“

„Ano, rozumíme,“ odpověděl už poněkud sklesle.

„Ale i tak díky. Jsi fakt zachránce.“

„Pro tebe cokoliv, to jistě víš, bráško. Uvidíme se po schůzce s tvým učitelem, platí?“

„Platí, uvidíme se tam.“ Zavěsil.

Zabořil jsem se zpět do křesla a jednou rukou si pomalu mnul čelo. Díkybohu je pozítří pátek. Tím pádem bude snadné odsud odejít dřív. Mám jen schůzku ve dvě, takže poprosím asistentku, aby ji přesunula. Vrátil jsem se k té zprávě, přidal pár poznámek, kde to bylo nutné, a pak ji vrátil účetnímu oddělení k posouzení. Zavřel jsem zprávy od komunikačního týmu; navrhují hostovat na webu nějaké blogy, aby trochu ukázali, jak vypadají životy a práce našich lidí.

Zapnul jsem si svůj soukromý telefon, jelikož jsem dnes odpoledne nechtěl být rušen, a objevil hezkou textovou zprávu.

‚Budeš zítra večer v klubu, mistře Luciousi? Potřebuji potrestat.‘ Bylo to od jednoho z mých bývalých submisivů.

Jsem gay dominant a rád nad svými partnery přebírám kontrolu. Vlastně je to víc než to; potřebuji mít naprostou a téměř absolutní kontrolu. Vždy je to samozřejmě konsensuální, takže moji partneři jsou to, čemu říkáme submisivové – lidé, kteří rádi předávají kontrolu dominantovi. Hodně se to týká sexu, ale nejen toho. Když uzavřu se submisivem smlouvu, obvykle se ke mně nastěhuje a já rád ovládám všechny aspekty jeho osobního života. Ne proto, abych z něj udělal nějakého sexuálního otroka, ale abych mu pomohl naplno realizovat jeho potenciál. Moji dospívající submisivové, kteří potřebovali, aby jim rodiče kontrolovali úkoly, měli vždycky nádherné sny, ale potřebovali trochu postrčit správným směrem a přísné vedení, aby tyto aspirace mohli naplnit.

Mohli byste říct, že si jen nahrazuji to, co mi dělal otec v mém dětství, a zřejmě to v jistém smyslu bude pravda. Ale já se vždy snažím stavět potřeby svého submisiva nad své vlastní a rozhodně se jim nesnažím vnutit vlastní ambice. Je to vztah založený na důvěře, respektu a upřímné komunikaci, ne na kůži, poutech a bičích. Ačkoli své submisivy velmi rád svazuji. Ale kdykoli mají moc z toho vycouvat, pokud na ně začnou být věci příliš.

Aaron je submisiv, se kterým jsem k dnešnímu dni strávil nejdéle času; měli jsme několik kontraktů, které trvaly víc než rok, a věci šly skvěle. Když jsem ho potkal poprvé, byl to tak trochu ztracený chlapec, ale pod mým vedením se vrátil ke studiům a byl dokonce přijat na jednu z nejlepších univerzit v zemi. Pomalu jsem se do něj zamilovával; tenhle životní styl naopak lásku vůbec nevylučuje. Ale nakonec se pod mou dominancí cítil až příliš utiskován, protože jsem nesmírně přísný a potřebuji mít velkou míru kontroly. A tak jsme to před pěti měsíci v přátelském duchu ukončili. Občas se ještě vidíme kvůli intenzivnímu a skvělému sexu. Nemusí to sice být ten nejzdravější způsob, jak prožívat náš rozchod, ale o našich setkáních teď rozhoduje on. Na konci u sebe držel moc on a mně se podařilo utlumit svá očekávání ohledně našeho vztahu. Takže mi to vyhovuje.

Klub, o kterém se zmínil, je noční podnik vlastněný mým nejlepším kamarádem Gideonem. Chodili jsme na stejnou obchodní školu, a zatímco já se rozhodl založit svůj první podnik v doručování jídla, on se rozhodl jít do zábavního průmyslu. Jeho klub je rozdělený na dvě části; první část je pro veřejnost a ta druhá je soukromá, tak trochu tajná a zasvěcená BDSM. Je to skvělé místo, kde se můžeme oddávat našemu životnímu stylu bez strachu z následků v médiích, protože každý člen musel podepsat dohodu o mlčenlivosti. Zítra bych tam normálně nešel, protože teď mám hodně práce, ale jen samotné pomyšlení na tohohle nádherného mladého muže klečícího u mých nohou mi způsobuje bolestivou erekci, takže své plány změním. Navíc mě Gideon a jeho submisiv rádi uvidí.

‚Budu tam, co jsi provedl tentokrát, ty uličníku?‘ odepsal jsem mu na zprávu.

‚V posledních týdnech jsem chodil moc často ven a polevuji ve studiu. Pokud se mi brzy nezlepší známky, možná se budu muset rozloučit se svým stipendiem na příští rok.‘

Zdá se, že tu někdo potřebuje malou připomínku toho, co ho čeká, když se pořádně nesoustředí na studium. V hlavě už mu plánuji trest, který skončí tím, že ho pořádně hrubě ošukám. Je to už dlouho, co jsme měli naposledy sex, a protože znám jeho tělo tak dobře, je to většinou lepší než s jinými, náhodnými submisivy. Pokud se po své poslední schůzce mimo město nevrátím do kanceláře, měl bych se do klubu dostat docela brzy. Tak si budu moci užívat jeho společnosti po celou noc.

‚Někdo má skutečně pořádný průšvih. Uvidíme se zítra úderem desáté večerní v mé herně.‘

Klub je plný heren, které si můžete pronajmout na noc nebo na měsíc, ale jednou z výhod přátelství s majitelem je to, že mám svou vlastní soukromou hernu. Musím svou pozornost rychle přesměrovat k něčemu jinému, pokud se chci zbavit té obrovské erekce, kterou se teď pyšním. Rychle jsem Gideonovi poslal zprávu, že zítra v noci budu v klubu, zatímco jsem nasedal do auta. Pozdravil jsem svého řidiče, jakmile nastartoval motor; on je totiž něco trochu víc než jen můj šofér. Začal pro mě pracovat, když jsem ještě bydlel u svého otce, a tehdy plnil spíše roli bodyguarda než řidiče; navíc je velice schopný při vyhledávání informací, které chtěl někdo skrýt.

Byl to jediný člověk, komu na mně záleželo natolik, aby se mnou zůstal v kontaktu, když mě vydědili, a jakmile jsem dostal příležitost ho zaměstnat, udělal jsem to. Mít někoho, komu můžete absolutně věřit a kdo ví, jak operovat nenápadně mimo dosah radarů, je k nezaplacení.