Jonathan se na mě podíval temnýma očima. Než jsem stihla zareagovat, dopadlo mi na zadek další pevné plácnutí.

Ten jasný zvuk mě naplnil zuřivostí i šokem. On mě doopravdy plácl!

Nevěřícně jsem na něj zírala a z mého pohledu čišel vztek a nenávist. Právě jsem se chystala vstát, když mě postrčil zpátky na postel.

Vážně se na mě podíval a řekl: "V takovýchhle věcech mě nesmíš odbývat. Musíš mi říct,