Celou cestu jsem byla nezvladatelná. Jonathan si ani na chvíli neoddechl.

Auto zastavilo u sídla Fordových. Když vystoupil, beze slova mi otevřel dveře, vzal mě do náruče a s chladným výrazem kráčel dál. „Pusť mě. Postav mě na zem.“

Bláznivě jsem kolem sebe kopala nohama, ale on zůstal chladný jako kámen a naprosto nevzrušený.

Hugh a služebnictvo nás přišli přivítat, ale když si všimli Jonathanova