Uplynul den. Lidé chodili kolem mých dveří, jako bych ani neexistovala. Jonathan byl pevně odhodlaný mě tam držet pod zámkem.

Když jsem strávila noc o hladu, uvědomila jsem si, jak jsem hloupá. Nikdy mu na mně nezáleželo, takže to, že jsem se trápila hlady, neznamenalo vůbec nic. Ubližovala jsem jen vlastnímu tělu.

Zavřela jsem oči. Při pohledu zpět mi mělo dojít, že pro něj nic neznamenám, už teh