Zavrtěla jsem hlavou a podívala se na Fredericka před sebou. „Jdeme.“

Frederick beze slova jen přikývl.

Chovali jsme se, jako by se nic nestalo. Byla to taková tichá dohoda, že se o předchozím incidentu nebudeme bavit. Nezeptal se mě, proč jsem dala přednost jemu před Jonathanem, a já se ho neptala, jak se kvůli tomu cítí.

Netrvalo dlouho a prolomil ticho. „Chceš se teď vrátit, nebo se budeme drže