Myslela jsem si, že mě pan a paní Guzmanovi prostě odbudou nějakými penězi a přikážou mi, abych se od jejich syna držela dál.

Nebo že udělají přesně to, co udělali teď – že se mi budou vysmívat pod rouškou zdvořilého gesta...

Po pravdě řečeno, neměla jsem tušení, proč mě vlastně pozvali na večeři.

"Umírám hlady," ozvala se najednou Aria a frustrovaně zabubnovala do stolu. "Nemůžeme se nejdřív nají