Na okamžik jsem zapomněla dýchat.

Říkala jsem si, že k němu nic necítím. Říkala jsem si, že ztráta paměti všechno vymazala. Ale když tak nenuceně mluvil o tom, jak otravná jsem kdysi byla, stejně mnou projela ostrá bolest.

Instinktivně jsem si přitiskla ruku na hruď. Pak jsem ji rychle svěsila, protože jsem nechtěla, aby si toho všiml. Přinutila jsem se nasadit lhostejný výraz.

Proč to pořád bolel