Když se Amy vracela domů, uvědomila si, že dětem nekoupila nic jako dárek jako překvapení, co začala chodit do práce. Děti chápaly její finanční situaci a nikdy ji kvůli dárkům neobtěžovaly. Dnes se rozhodla, že je překvapí. Co se týče Abea, nechtěla na něj myslet; dokud není generálním ředitelem, nemůže jí udělat v podstatě vůbec nic. Vůbec se ho nebála, naopak se jí hnusil kvůli tomu, jakým mužem se už ukázal být.
Jak může někoho potkat poprvé a už dávat jasně najevo chtíč? To ukazuje, jak moc je nezodpovědný.
Amy se zastavila v nákupním centru, a jakmile vešla, uviděla, jak na tváři starého muže přistála facka.
"Cože!" vyhrkla. Vykročila k davu lidí, který se tam shromáždil, a prodrala se davem, až se dostala na místo, kde stál starý muž.
Urostlý muž, který starci vlepil facku, byl oblečen v obleku, ale byli tu i další muži v oblecích.
Amy se do něj pustila: "Jak se opovažujete toho starce uhodit? To nemáte vůbec žádnou úctu ke starším lidem?"
Všichni přítomní byli v šoku, dívali se jeden na druhého a měli strach, ne o sebe, ale o Amy, která si právě dovolila postavit se muži v obleku.
"Kdo jste?" zeptal se muž v obleku Amy a povýšeně se na ni podíval. "Víte vůbec, kdo jsme my?"
"Je mi jedno, kdo jste, není správné udeřit staršího člověka. Musíte se mu omluvit a odškodnit ho," trvala na svém Amy.
"Nebo co?" zeptal se rozzlobeně muž v obleku.
"Nebo vám tu facku oplatím," řekla Amy. Nestarala se o následky, byla připravena za tohoto starce bojovat.
"Jen to zkuste, ujišťuji vás, že byste odsud odešla v kouscích," řekl muž a Amy mu vlepila zvučnou facku přímo do tváře.
Všichni zatajili dech v šoku, mnozí si pořizovali fotky a mnozí už natáčeli videa.
Zmlátí ji na veřejnosti? Kdo to byl? uvažovala Amy, když čekala, co s ní ten muž, kterého právě uhodila, plánuje udělat.
"Vy jste se mě opovážila uhodit," muž, kterého Amy uhodila, rozzlobeně zvedl svůj obušek a chystal se s ním Amy udeřit, když vtom zpoza něj promluvil majestátní hlas: "Zastavte."
Okamžitě se otočil a zastavil se. Sklopil hlavu a chtěl vysvětlit, co se stalo, ale muž, který mu řekl, aby zastavil, mávl rukou a dal mu znamení, aby byl zticha.
Když se objevil před Amy, uvědomila si: není to ten 'výjimečný muž', který přišel včera do nemocnice na vyšetření zubů?
Co tady dělal?
Zašeptal něco svému osobnímu asistentovi a jeho osobní asistent okamžitě všechny rozehnal. Nechal Amy samotnou s nejmocnějším mužem v NorthHillu a jeho doprovodem. Zůstal tam i starý muž, který dostal facku, nesměl odejít s ostatními.
"Snažíte se za každou cenu upoutat moji pozornost, ženská?" zeptal se.
"Ne... ne, ne, nesnažím. Ani jsem nevěděla, že tu jste. Viděla jsem, jak ten muž uhodil tohohle starého muže, a hnusilo se mi, že se všichni jen dívají, tak jsem se ho přišla zastat," řekla Amy.
"Ten stařec mě okradl," řekl a Amy svraštila obočí. Otočila se ke starému muži, který měl ve tváři nevinný výraz, a zeptala se: "Vy jste opravdu kradl?"
"Ano," přiznal starý muž zahanbeně.
Nejmocnější muž v NorthHillu přísně řekl: "Jste zjevně jedna z těch žen, které se nemohly dočkat, až se mi vrhnou k nohám. Znám vaše triky. Už jste se přede mnou objevila podruhé a už jste ukázala, jak moc jste zoufalá." Natáhl ruku ke svému asistentovi a dorozuměl se s ním výrazem tváře. Osobní asistent mu podal stodolarovou bankovku.
Poté ji natáhl k Amy: "Vezměte si to a už se přede mnou nikdy neukazujte. Protože pokud vás uvidím příště, zničím vás."
Amy byla jeho slovy šokována. Dává jí snad peníze, protože si myslí, že je děvka nebo jedna z těch holek, co jsou poblázněné do celebrit?
"Nedělejte si starosti, pane. Své peníze si můžete nechat, dělám jen to, co je správné. Já půjdu," řekla a otočila se k odchodu.
Jeho osobní asistent chtěl Amy zastavit, ale on mu pokynul, aby ji nechal jít. Tohle bude jeho poslední varování pro tuhle ženu. Až ji uvidí příště, dá jí takovou lekci, že jí ani celý život nebude stačit na to, aby na ni zapomněla. Zcela ji zničí. Prozatím ji nechá odejít.
"Mám si o ní něco zjistit?" zeptal se jeho asistent. Už pojal podezření, že Amy by mohla mít s jeho šéfem nějaké úmysly, jinak proč by se ukazovala dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech.
"Nepotřebuji to. Nestojí mi ani za to, aby byla mým nepřítelem. Zapomeňte na ni," prohlásil a odešel.
"A co s tím starcem, co kradl?" zeptal se jeho asistent.
"Nechte ho jít a vyhoďte toho, kdo vztáhl ruku na tu ženu," přikázal.
"Rozumím," poznamenal si asistent.
Jakmile Amy zmizela z dohledu nejmocnějšího muže v NorthHillu, položila si ruku na hruď a zhluboka si oddechla. To bylo jen o vlásek.
Proč ho proboha musela potkat dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech? Nechtěla problémy, ale zdálo se, že teď problémy přivolává sama na sebe. Ale proč by ji takhle soudil? Opravdu si myslel, že se s ním snaží setkat schválně? Proč by to vůbec dělala?
Ale přesto, tohle bylo opravdu o fous. Amy se modlila, aby se s ním už nikdy nesetkala. Vlastně si teď předsevzala, že si bude hledět svého. Odteď se začne vyhýbat jakýmkoliv velkým shromážděním, protože se zdálo, že kdekoliv on je, tam musí být narváno.
Amy chvíli počkala, než se její nenormálně bušící srdce uklidnilo. Poté pokračovala dovnitř obchodního centra a koupila svým dětem čepice. Byly docela drahé, ale pokud je to udělá šťastnými, bylo jí to jedno.
Když dorazila domů, jejích šest malých dětí se kolem ní shluklo a radostně ji přivítalo.
"Dokáže někdo uhodnout, co jsem vám všem koupila?" zeptala se Amy, když seděla v obývacím pokoji se svými šesti dětmi.
Všichni začali chrlit různé návrhy, zatímco Amy neustále říkala 'ne'. Byli tak frustrovaní, že museli Amy poprosit, aby jim řekla, co koupila.
"Takže nikdo nedokázal uhodnout, co?" zeptala se Amy a ti nejmenší prostě přijali porážku.
"Čepici," promluvila najednou Debby, která byla dosud potichu a sledovala, jak všichni ostatní hádají.
"Bystrá!" pochválila ji Amy a řekla: "Je to čepice."
"Mami, ukaž nám ji," řekl Elijah.
"Nemůžu se dočkat, až to uvidím, už to vyndej," řekl Elisha.
"Máma má čepici! Ach můj bože! Budu ji nosit i ve spánku," dodal Moses.
"Mami, ukaž..." řekla Angel.
"Určitě musí být hrozně krásná," dodala Queen.
Amy vytáhla čepice a děti si je začaly brát jednu po druhé.
Amy se zasmála: "Ne, tahle je pro chlapce a tahle je pro dívky." Když Amy viděla, že si je berou jen tak namátkou, musela čepice roztřídit.
Nakonec měl každý na hlavě krásnou čepici, byli nesmírně šťastní a Amy děkovali. Dokonce i vždy tichá Debby Amy poděkovala.
Amy s nimi všemi zavtipkovala, než odešla do svého pokoje, aby si trochu odpočinula.
Když nastal další den, oblékla se a vyrazila do práce. Cestou ke svému stolu potkala Abea, a navzdory tomu, co se mezi nimi stalo včera, ho stále zdvořile pozdravila.
Abe její pozdrav ignoroval a řekl: "Generální ředitel je v kanceláři, okamžitě se tam hlaste."
"Rozumím," řekla Amy, a jakmile položila svou tašku na stůl, zamířila do kanceláře. Jemně zaklepala, ale žádná odpověď se neozvala. Než stihla zaklepat podruhé, dveře se samy otevřely.
Pomyslela si, že to musí být ty moderní dveře. Amy na sobě měla kancelářskou sukni po kolena a bílou košili s dlouhým rukávem. Její vlasy byly tmavé a dlouhé, splývající až pod krk. Na nohou měla vysoké podpatky a celkově vypadala rozkošně a slušně.
Když uviděla muže sedícího v kanceláři generálního ředitele, zhluboka si oddechla. Alespoň dnes nebude muset tak dlouho stát. Mužova hlava byla zabořená do jeho notebooku značky Apple, jako by byl zaneprázdněný.
Amy nevěděla, jestli má mluvit, nebo ne, protože se zdálo, že má práci, ale nemohla tu jen tak stát, aniž by něco řekla.
"Dobré ráno, pane. Jsem Amy Owenová, nová zaměstnankyně v..."
"Posadte se," přerušil ji, aniž by spustil oči ze svého notebooku.
O pár vteřin později odsunul notebook stranou a jejich pohledy se střetly.