Rhea

Noc mi splývá v jedno, a stejně tak i další ráno. Arona vůbec nevidím. Nepřichází za mnou a ani mi nedovolí ho vidět. Zůstává stranou a skrývá se, možná aby udržel svého vlka na uzdě. Nebo možná kvůli něčemu jinému. Nedokážu to posoudit.

„Je tady?“ ptám se Marcelly, když odpoledne vejdu do kuchyně.

Pohlédne na mě a pak přikývne: „Pracuje nahoře.“ Rychle mění téma. „Co kdybych ti připravila ob