Lucienův pohled

Bouře propukla příliš náhle.

Déšť mě bičoval do zad, smáčel mi plášť i košili, až mě jejich váha stahovala k zemi. Vydržel bych to. Přežil jsem horší lovy, horší zranění. Ale Elara... Elara byla křehká, už tak zraněná, a při pomyšlení na to, jak jí tenhle chlad proniká do těla, se mi úzkostí svíral žaludek.

Tento déšť přišel v tu nejhorší možnou chvíli.

Nebyl tu žádný úkryt, žádná