CHLOE

Uběhlo několik minut. Když jsem od Rydera nezaslechla ani slovo, musela jsem se na něj podívat, abych se ujistila, že je vůbec se mnou v autě.

Byl. Jen vypadal... nepřítomně. Rozzlobeně. O čem to přemýšlel?

„Děkuju,“ popotáhla jsem v naději, že ho to vrátí zpět do reality. A povedlo se, protože se na mě podíval. „Že jsi mi pomohl s tou komisí. I když si vzpomínám, že jsem ti říkala, ať se d