**Jaxson**

Takhle jsem neočekával, že dnešek skončí.

S krutým tréninkem? Rozhodně.

S hádkou? Samozřejmě.

Nějakým trestem? Nepochybně.

Mým omlouváním, šíleně zahanbeným, a dvě vteřiny od toho, abych ho odvezl domů?

... Jedna ku stu, ale možné to bylo. Nejsem dokonalý.

Ale abych vlezl do postele s Lukem, zbavený veškeré obrany, která mi ještě zbyla, s tím, že ho sežeru zaživa – a že ho budu chtít po