**Jaxson**

Ticho po prásknutí dveřmi bylo ohlušující. Nejen v domě – i ve mně. Odráželo se mi v hrudi, rezonovalo jako výstřel a nezanechalo nic než duté zvonění. Dlouho jsem tam jen stál a zíral na dveře, napůl v očekávání, že se Luke vřítí zpátky, začne mi nadávat, popere se se mnou, prostě cokoliv. Ale neudělal to.

A já mu řekl, ať jde.

Ježíši Kriste. Co jsem to kurva udělal?

Dopotácel jsem se