**Luke**

Jel jsem na výpary.

Už jsem ani pořádně nebyl člověk – jen uzlíček nervů, viny, strachu a posledního tenkého vlákna adrenalinu, které mě drželo na nohou.

To, že tam byl Richard, vůbec nepomáhalo. Ani trochu.

Seděl v křesle naproti Chloinu nemocničnímu lůžku, telefon v ruce, a chrlil pokyny na tři různé lidi najednou. Hlas měl ostrý, výkonný, nekolísavý. Pojišťovna. Odtahová služba. Polici