Když slyším Alistairův hlas, jak šeptá naší dceři, jak moc nás miluje, skoro jsem se rozplynula. To jsou přesně ty věci, u kterých bych si přála, aby je neříkal. Bylo už tak dost špatné, že poté, co mě po svém příjezdu políbil, jsem nechala ten polibek zajít dál, než jsem měla. Ale bylo tak těžké ho odstrčit. Když jsem ucítila jeho rty na své kůži, bylo to jako magie. Díky němu se cítím naživu. Př