GENEVIEVE

První, co jsem ucítila, byla tíha. Ne ten uklidňující druh tíhy – ten těžký, dusivý pocit, co mě táhl přímo zpátky do tmy.

Ta bedna. Hlína, co mě tlačila dolů. Zvuk mých vlastních přerývaných nádechů, které se odrážely od dřevěných stěn. Gregoryho prosba kdesi nahoře, slibující, že to nechce udělat, ale pokud mě nemůže mít on, nebude mě mít nikdo.

Hruď se mi stáhla, panika se mi drápa