ALISTAIR

Dveře za Audrey zaklaply, zvuk byl tichý, ale dost těžký na to, aby se mi usadil v kostech.

Na vteřinu působila místnost prázdně.

Jako by s ní vyprchal všechen vzduch.

Genevieve se hned nepohnula. Stála tam, kde jsem ji nechal, ramena napjatá, oči stále upřené na dveře, jako by čekala, že se Audrey s smíchem vřítí zpátky.

Pak se otočila ke mně.

„Co máš v plánu?“ zeptala se, hlas měl