„Nemůžu uvěřit, že mě už roky špehuješ! Roky!“ zopakuji.
„To je překračování hranic, nemluvě o tom, že je to vyloženě děsivé!“ vyskočila jsem z pozice na gauči, hlava se mi z toho prudkého pohybu trochu zamotala, rychle zamrkám, abych si vyjasnila vidění, a pak začnu přecházet z jednoho konce místnosti na druhý.
Panebože!
Panebože!
Panebože!
„To je šílenství. Vy jste - vy jste, tak no ta