49 — Jak by to mohlo být kruté?

Zatímco mě Sebastian provádí davem v hospodě a prsty máme propletené, snažím se utřídit si myšlenky. Odcházíme nenápadně a rychle, než nás někdo z týmu uvidí a pokusí se nás zastavit. Najednou se ale Sebastian zastaví na místě, a mou ruku si ponechá ve své.

Zvednu k němu oči, a když vidím, co ho donutilo tak prudce zastavit, srdce mi poskočí. Skání se k němu nějaká