Kapitola 86 — Co ode mě chceš?

Oči se mi lehce rozšíří... „Jak to myslíš?“

Sebastian nasadí nenápadný, domýšlivý úsměv. „Víš, jak to myslím.“

Obličej se mi ještě víc rozpálí, odvrátím zrak a snažím se uhnout hlavou, ale Sebastianova ruka mě stále něžně drží. Z jeho tichého, chraplavého uchechtnutí nad mojí reakcí mi po zádech přeběhne mráz a znovu k němu přitáhne můj pohled.

„Jsi roztomilá, víš to