Nakonec už jsem Declanovu přítomnost nemohla snést, jemně jsem do něj strčila ramenem a řekla mu: „Vypadni odtud, než nás oba dostaneš do maléru.“

Declan mohl být odvážnější než Carter, když za mnou přišel na záchod, aby mě utěšil, ale neměl by to o nic lehčí, kdyby ho po mém boku přistihli. Declan jakožto právník potřeboval, aby tito lidé využívali jeho služeb. Kdyby věděli, že se mnou souhlasí,