Málokdy jsem si dopřála líné dny, kdy jsem ignorovala budík a místo toho se probudila díky sluneční záři, která nakukovala dovnitř skrz okna. Dnešek byl ale zvláštní den, protože dnes jsem se probouzela v Carterově náručí.

Tvář jsem měla přitisknutou na Carterově obnažené hrudi. Takhle jsem mohla naslouchat tlukotu jeho srdce a cítit, jak se mu při dýchání jemně zvedá a klesá hrudník.

Byl to klid.