Kapitola 2

"Co si sakra myslíš, že děláš, když tam sedíš jako pitomec? To nemáš žádnou sebeúctu?" zavyčel Ryder a jeho vrčení přitáhlo pozornost všech ve smečce, kteří přerušili svou práci a podívali se směrem k lesu.

Ryder byl synem bety a chystal se převzít pozici bety po svém otci. Nemluvě o tom, že jeho matka byla alfa. Síla v jeho hlase tedy nebyla žádný vtip.

"Ohluchla jsi? Odpověz mi! Na co jsi čekala? Až to Declan dodělá, aby ti mohl podat vysvětlení, co se děje? Myslíš si, že ta situace měla vůbec nějaké vysvětlení?" soptil Ryder vzteky a Seraphina se na něj podívala rozedranýma očima.

"Musí mít. Declan by mi něco takového nemohl udělat. Neříkal ani, že by našel svou družku. Proč by ho vůbec napadlo přede mnou něco takového tajit? Vždycky jsem ho v každém rozhodnutí podporovala. Možná ho Hazel svedla." Seraphinina mysl přecházela do popírání a Ryder to vycítil.

"Když o tom tak přemýšlím, nepřijde ti to divné? Holka, která se mnou nikdy nemluvila, se najednou chovala tak přátelsky. Jsem si jistá, že to bylo proto, že se chtěla dostat blíž k mému Declanovi," opakovala Seraphina a Ryder při volbě jejích slov kypěl hněvem.

"Seraphino Vanceová! Vzpamatuj se, ano? Myslíš, že to, co jsi v tom domě viděla, byl nějaký scénář? Declan, tvůj nejlepší přítel, byl -" Ryder se zarazil uprostřed věty, když uviděl její skelné oči.

Bylo to jasné. Bez ohledu na to, co si Seraphina namlouvala, aby se s pravdou vyrovnala, její mysl a srdce už věděly, co se stalo. Její třesoucí se tělo toho bylo důkazem.

"Řekni své vlčici, ať to převezme a pomůže ti, Seraphino. Prosím, vím, že jsem ti nebyl zrovna nejlepší oporou, ale vyslechni mě jen protentokrát. Tohle je jediný způsob, jak se teď můžeš přenést přes své emoce, jinak se obávám -" Ryder nedokončil svá slova.

Pevně ji sevřel za paže a zatnul zuby, když se její tělo nepřestávalo třást.

"Strošně to bolí," zakňourala Seraphina poprvé od smrti svého otce a Ryder ji zezadu objal.

"Bude po všem. Pššš... Nech to plavat. Nic tak hrozného se nestalo. Ještě že nebyl tvůj druh a nenaplnili jste svou lásku a náklonnost tím, že byste se navzájem označili, ne?" snažil se Ryder Seraphinu uklidnit.

Upřímně řečeno, bylo to poprvé, co ho po jejich dětství nechala, aby ji takhle objal, a kdyby se mu naskytla jakákoli jiná příležitost, jásal by, že získal svou kamarádku zpět, ale dnes ne.

Stejně jako její úsměv, i její bolest byla nakažlivá a Ryder cítil, jak na něj přecházejí vlny smutku. Zvířata mají šestý smysl a jeho vlk odváděl úžasnou práci, když snímal její smutek a bezmoc.

"Co se stalo, Rydere? Už ji zase šikanuješ? Proč tu holku nenecháš na pokoji? Už tak si vytrpěla dost. Musíš jí to ještě ztěžovat?" Bývalá Luna smečky se na Seraphinu soucitně podívala a Ryder si odfrkl.

"Jste si jistá, že ji šikanuji já? Doufám, že vidíte, že se jí snažím pomoci překonat její bolest. Co se jí stalo? Proč se na to nezeptáte svého syna, který zrovna ojíždí její kamarádku?" zavrčel Ryder, a přestože věděl, že k bývalé Luně chová neúctu, moc ho to nezajímalo.

Po chvíli vyšel Declan ven, a když uslyšel ten rozruch, kráčel směrem do středu smečky.

"Co se to tu děje?" zeptal se Declan, ale když uviděl, jak Ryder objímá Seraphinu, která vypadala slabě a smutně, jeho pohled těkal a potemněl.

"Synu, co se to děje? Proč Ryder říká, že jsi Seraphině ublížil?" zeptala se Clenova matka a Declan se odmlčel.

Není možné, že by právě teď všechno viděla, že? Ale kdyby to tak bylo, proč by nic neslyšeli? Byl tak ztracen ve své chvíli potěšení?

"Jsem si jistý, že je smutná, protože navštívila hrob svého otce. Nech ji na pokoji, Rydere," řekl Declan chladně, ale Ryder se nenechal odradit.

"Snažíš se říct, že jsi v tom statku ještě před pár okamžiky neměl sex s Hazel? Protože to je přesně to, co viděla," řekl Ryder a Declanovy oči se nepatrně rozšířily.

"Je Hazel tvoje družka, Declane?" zašeptala Seraphina a konečně našla odvahu vyslovit to, co viselo ve vzduchu.

Kdyby Hazel byla jeho družka, byla by ochotná mu odpustit, že s tou holkou měl sex. Věděla, že pouto druhů je posvátné a nedá se s ním bojovat, ale neodpustí mu, že jí věci tajil a dělal z ní před všemi hlupačku.

"Není," povzdechl si Declan, než se rozhlédl po všech a sevřel čelisti.

"Pokud není tvoje družka, pak -" Seraphina nedokončila větu, srdce ji znovu zabolelo. Nebyl tu žádný tlak pouta druhů. Bylo to celé jeho dílo. Bolelo to ještě víc.

"Svou družku jsem našel na své narozeniny."

"Ty jsi moje družka," přiznal Declan po vleklém tichu a jí připadalo, jako by jí na hlavu vylili další kbelík ledu.

Nedávalo jí to smysl. Byla Clenova družka? Tak co to sakra vyváděl, když ojížděl nějakou jinou holku? Co se mu to honilo hlavou? Proč jí to neřekl?

Clenova slova nešokovala jen Rydera a Seraphinu, ale i všechny ve smečce.

"Co jsi to řekl?" zeptal se jako první Ryder.

"Ona je moje družka, ale já ne - je to složité, dobře?" snažil se to Declan zdůvodnit, když k ní přistoupil.

Zvedl ruku a už už jí chtěl vzít tváře do dlaní, aby ji uchlácholil, když mu Seraphina vlepila pořádnou facku, až mu hlava ucukla do strany a on tam stál v šoku, zatímco všichni lapali po dechu.

Její vlčice v ní vyla bolestí. Vyla tak hlasitě, že se Seraphina bála, že pokud bude pokračovat, mohla by přijít o hlas.

'Bolí to. Jak nám tohle mohl udělat? Proč to jeho vlk vůbec dovolil? To bylo naše místo. My jsme tam měly být s ním. Jak mohl -' naříkala a vyla Nyx a Seraphině se lámalo srdce ještě víc.

"Byla jsem smutná a naštvaná, protože jsem si myslela, že mě můj nejlepší přítel zradil a neřekl mi něco tak důležitého. Myslela jsem si, že ten, koho jsem celý život milovala, v sobě nenašel dost odvahy říct mi pravdu o svých citech, ale já byla tvoje družka?

Celá ta láska, kterou jsem k tobě cítila, ta nekonečná přitažlivost, byla proto, že jsi byl můj druh, a ty jsi o tom všem věděl, ale rozhodl ses mlčet. Jak se opovažuješ, Declane?!" zavrčela Seraphina a Declan si promnul čelist a povzdechl si.

"O tomhle si promluvíme doma, ano? Nedělejme tu zbytečný rozruch. Pusť ji, Rydere," řekl Declan poslední větu autoritativně.

"Proč doma? Chci, aby se všichni dozvěděli pravdu. Proč jsi s ní měl sex? Kdyby šlo jen o tuhle fyzickou část, věděl jsi, že čekám jen na to, až se navzájem poznáme jako druhové, a nic by nám nezabránilo ve spojení, tak co -" Seraphina se odmlčela a nevěřícně se na Declana zadívala.

Kdyby to byl kdokoli jiný, bylo by těžké tomu uvěřit. Ale Seraphina Declana až moc dobře znala.

Hazel se do smečky přistěhovala před pěti měsíci. Kdo byla Hazel? Byla to nemanželská třetí dcera alfy z jiné smečky. V žilách jí kolovala alfa krev. A navzdory jejímu nemanželskému původu se jí stále říkalo dcera alfy.

Když přišlo na srovnání jich dvou, Seraphina se jí nemohla rovnat. Proto si ji Declan vybral? Mohlo to vypadat jako normální sex pro uspokojení tužeb, ale proč ze všech lidí právě ona? Nebyla ani ta nejhezčí a nejvíc sexy.

Tou byla Shanaya.

"Je to kvůli moci," odpověděla si Seraphina na vlastní otázku a Declan přestal předstírat dobráka.

"Máš pravdu. Je to kvůli moci. Chci, aby byla mou Lunou, a ona má stejný zájem. Takže nevidím důvod, proč bych se měl spářit s Gamou, která nedělá nic jiného, než že pláče nad svým smutkem," odfrkl si Declan a otočil se.

"Když tě Ryder šikanuje, když ti někdo něco řekne, když si vzpomeneš na tátu nebo když něco rozbiješ, jediné, co děláš, je pláč, a mě to leze na nervy. Nemůžu mít jako svou Lunu slabošku, jako jsi ty. Ale respektoval jsem naše přátelství, a proto jsem ti to všechno neřekl s ohledem na tvou situaci," prohlásil Declan, a přestože Ryder tohoto chlapíka kvůli jeho chování zrovna nemusel, nemohl uvěřit, že něco takového říká jeho Alfa.

"Když měsíční bohyně spojí dva lidi, nedělá to proto, aby se z nich stal nejmocnější pár všech dob. Dělá to proto, že se ti dva lidé mají navzájem doplňovat," namítl Ryder a Declan se uchechtl.

"No, je mi líto, ale já si takovou srababu za družku vzít nemůžu. Nevyháním ji ze smečky a může tu bydlet zadarmo, dokonce si čas od času užívat mou náklonnost, ale to je asi tak všechno, co pro ni můžu udělat," z Clenových slov odkapával jeho postoj.

Všem to bylo jasné. Seraphinu jen litoval.

"Já už jsem si svou Lunu vybral. Je to Hazel Pierceová," usmál se Declan na Hazel, která k němu přistoupila a přede všemi ho políbila, a jestli to bylo to poslední stéblo, které se muselo zlomit, tak se zlomilo.

Seraphina si zběsile otírala oči a tváře, aby zastavila slzy, které se stávaly příčinou jejího trápení, podívala se na Declana a zhluboka se nadechla.

"Své rozhodnutí ohledně výběru Luny jsi už udělal. A já se rozhodnu, jestli tu zůstanu a budu se na tu špínu dívat. Nejenže jsi zneuctil posvátné pouto druhů, naše čisté přátelství, mou lásku k tobě, ale i měsíční bohyni," Seraphininy oči ztmavly o jeden odstín a její slzy začaly vypadat, jako by jí po tvářích stékaly slzy krve.

"Chceš odejít ze smečky? Nelíbí se ti má lítost a soucit? To je v pořádku. Můžeš odejít, kdykoli budeš chtít. Tahle smečka stejně nepotřebuje nevděčné děvky, jako jsi ty," ušklíbl se Declan.

"Já, Declan Thorne, zavrhuji Seraphinu Vanceovou jako svou právoplatnou družku, budoucí Lunu smečky, a zbavuji ji všech povinností Luny. Já, Declan Thorne, také zavrhuji Seraphinu jako členku smečky Stříbrného hřebenu a tímto ji prohlašuji za odpadlici," zadíval se Declan na Seraphinu krví podlitýma očima a ona, která od něj nikdy nečekala něco takového, padla na kolena, než se jí z úst vydral uši rvoucí výkřik.

"Aaaaaaaaaaaaaaaaa," zakřičela a zaklonila hlavu, když měla pocit, jako by její tělo zachvátily plameny.

Ryder s hrůzou sledoval scénu před sebou, když se Seraphina stočila do klubíčka jako kokon a z úst se jí draly uši rvoucí výkřiky, z nichž se mu pro ni chvělo srdce.

Jako by odmítnutí pouta druhů nestačilo, on ji musel zbavit i pouta se smečkou.

Ryder věděl, že je Declan nevděčný spratek, ale nikdy si nepředstavoval, že bude až takhle zlý.

Vzal jí jediné spojení s jejími rodiči. Teď, když je odpadlice, nebude smět do smečky. Jak k ní může být tak krutý? Jak takhle navštíví hroby svých rodičů? Seraphině se nezadržitelně draly slzy z očí.

Všem, kdo ji v tu chvíli viděli, jí bylo líto. Ačkoli chápali rozhodnutí svého Alfy a byli s ním srozuměni, možná to trochu přehnal, když jí vzal i domov.

Bývalá Luna smečky tam stála v šoku, protože si nikdy nemyslela, že by její syn mohl někomu něco takového udělat. Jako by to byl teď úplně jiný člověk.

"Declane -" začala, ale Declan po ní střelil očima a ona sklonila hlavu, aniž by něco řekla.

Bolest měla trvat zhruba 24 hodin, dokud se pouto pomalu nepřeruší a nestane se z ní odpadlice. A s tou bolestí si bude muset sbalit všechny své věci, které bude chtít, než smečku opustí.

"Seraphino, postav se. Tihle lidé si nezaslouží vidět tě takhle," Ryder jí pomohl na nohy, než ji podepřel a začal ji vést zpět k jejímu domu.

Declan, který tuto scénu viděl, zlostně zatnul zuby. Po celou dobu, co byla Seraphina šikanována, věděl o Ryderově péči a náklonnosti k ní. Jako muž dokázal přečíst, co se odehrává v srdci jiného muže, a věděl, že ji Ryder šikanoval, protože chtěl její pozornost upoutat na sebe.

A když viděl, jak Ryder chňapá po příležitosti, zaťal Declan pěst.

"Nech ji na pokoji, Rydere. Teď je to odpadlice. Jsem si jistý, že bys nechtěl ztratit své místo ve smečce kvůli pomoci odpadlíkovi, nebo snad ano?" uchechtl se Declan a myslel si, že Ryder Seraphinu pustí, ale k jeho šoku její ruce stiskl ještě pevněji.

"To nebude problém. Ani já nechci žít ve smečce, kterou vede po moci bažící, zrádnej parchant. Jsem si jistý, že náš předchozí Alfa Alistair by se teď za svého syna styděl, stejně jako tvá matka, která se na tebe ani nemůže podívat," odsekl Ryder, rozhlédl se po všech a zavrtěl hlavou nad lidmi, kteří tam jen stáli a užívali si tu podívanou.

"Čím jsi mi to vyhrožoval? Opustit smečku, že? Já, Ryder Cross, zavrhuji pouto se smečkou Stříbrného hřebenu a tímto se prohlašuji za odpadlíka," pronesl Ryder a Seraphina, která stěží potlačovala bolest, rozšířila oči a otočila se, aby se na toho kluka podívala.

"Zbláznil ses?!" zavrčela na něj v bolestech a on se usmál.

"Cože? Myslíš, že se tohohle tyrana zbavíš? Ani náhodou," usmál se Ryder nuceně a zatnul zuby, aby snesl svou bolest.

Tohle byl rozdíl mezi tím zavrhnout pouto a být zavržen.

Jelikož to byl Ryder, kdo pouto zavrhl, jeho bolest byla menší než polovina toho, čím si musela projít Seraphina, protože Declan zavrhl ji.

Zhluboka se nadechl, sehnul se, popadl ji do náručí jako nevěstu a byl připraven vyrazit do lesa a začít jejich nový život.