Terasa zůstala viset ve chvíli komického napětí, Thomas pořád vypadal, že zvažuje jednosměrný let do Států, a Andrew každou vteřinu kradmo pošilhával po Dominicovi.

"Jaký to krásný pohled. Je to snad poslední večeře?" rozlehl se za nimi Harrisonův hlas.

Všichni se svorně otočili, zvuk židlí drhnoucích o kamennou terasu přerušil ticho. Stáli tam Julian a Harrison, vypadali podstatně svěžeji a — naš