Moje matka.

Kolem konečků prstů se mi ovíjí magie, černo-zlatá a pulzující jako druhý tlukot srdce. Vzduch přede mnou hučí, když se natáhnu, předivo reality se pod mým dotekem chvěje. Ostatní za mnou čekají v napjatém tichu. Layah mi sedí u pat, líně pošvihává ocasem, ale v očích se jí zračí něco prastarého a elektrického.

*„Soustřeď se na Malachiho,“* řekne tiše. *„Teď znáš jeho auru. Nech se jí