Leonora se za mnou řítí s Codi v náručí: „Esme, počkej. Počkej chvíli.“

„Co se děje, Leonoro?“ Zastavím se, s povzdechem si zkřížím ruce na hrudi.

„Co to s tebou v poslední době je, sestřičko? Už týdny nejsi ve své kůži. Dělám si o tebe starosti,“ podívá se na mě s polovičním úsměvem.

„Miluju tě, teto Es,“ řekne Codi sladce z Leonořiny náruče.

Usměju se na ni a natáhnu k ní prsty, aby se jich