CASSIAN

Pomalu jsem se protáhl, když jsem se vzbudil a cítil lehkou závrať. Nedokázal jsem si vůbec vzpomenout, kdy jsem se naposledy tak dobře vyspal. Když jsem pomalu otevřel oči, skrz prosklenou stěnu hotelového pokoje, ve kterém jsem se nacházel, mě uvítala čistá, modrá obloha. Už nějakou dobu to byl můj zvyk. Vyrazím si do místního baru, kde mě nikdo nemůže poznat. Použiji elixír, který mi namíchal můj mág, aby skryl mé nápadné, dlouhé stříbrné vlasy. Obvykle to účinkovalo jen do rána, takže jsem si dal vždycky záležet, abych se probudil dřív než žena, se kterou jsem strávil noc.

Ale dnešní ráno bylo jiné; ve chvíli, kdy jsem otevřel oči, byla má postel studená a prázdná. Nebýt červené skvrny na prostěradle, asi bych si myslel, že to všechno byl jen sen.

"Kdo k čertu je ta ženská a co mi to udělala?" zamumlal jsem pro sebe.

Nejsem ten typ člověka, co spí takhle tvrdě. Často mě probudí i sebemenší náznak pohybu v mé posteli. Jasně si vzpomínám na včerejší noc, jak jsem ji držel pevně u sebe, s pažemi omotanými kolem jejího útlého pasu. Takže se zdálo nemožné, že by mohla takhle proklouznout pryč, aniž bych si toho všiml.

Sáhl jsem po svém telefonu a obrazovka blikla k životu, když jsem ho zapnul. Byl to pro mě rituál, a vždycky jsem byl opatrný a pečlivě zakrýval stopy, kdykoliv jsem si vyrazil ven. Za méně než patnáct minut se tou tichostí mého hotelového pokoje rozeznělo tiché zaklepání.

Zarazil jsem se a mé smysly se zbystřily, když jsem opatrně přistoupil ke dveřím. Každým vláknem své bytosti jsem zpozorněl, opatrně prověřil jakékoliv známky nebezpečí, ještě předtím, než jsem vůbec zvážil jejich otevření.

"Dobré ráno, Vaše Výsosti," pozdravil mě s uctivým přikývnutím Ronan, můj beta.

"Zjisti mi všechno, co můžeš, o ženě, se kterou jsem včera v noci spal. Běž do toho baru a zkontroluj všechny kamery, jestli mi do pití nedala něco ona nebo kdokoliv jiný," instruoval jsem ho rázně.

"Hned se na to vrhnu, Vaše Výsosti," odpověděl bez prodlení. "Pokud vám nevadí, že se ptám, stalo se včera v noci něco v nepořádku?" Zeptal se se skutečnou zvědavostí.

"Včera v noci jsem usnul hodně tvrdě. Žena, se kterou jsem byl, dokázala proklouznout pryč, aniž bych si to uvědomil. A oba víme, že to je téměř nemožné, aby k tomu došlo, ledaže by mi něco udělala. Vyšetři ji a zjisti, pro koho pracuje," vysvětlil jsem a můj hlas zněl podezřívavě.

"Okamžitě pověřím své muže, aby se na to podívali, Vaše Výsosti," ujistil mě. "A co ta vaše nová nevěsta, Vaše Výsosti? Co s ní máte v plánu?" zeptal se Ronan.

Skoro bych zapomněl, že dnešek je den, kdy má smečka Shadowfall Crest vyslat svou oběť. Mezi alfami na území pod nadvládou královské rodiny to byla dlouholetá tradice posílat své dcery jako symbol k zajištění míru a jednoty mezi smečkami v zemi. Na oplátku měly být královskou rodinou odměněny a chráněny v jakémkoli případě nebezpečí, útoku odpadlických vlků a dalších hrozeb. Pokud se nepodřídí, bude to jednoznačně znamenat vzpouru vůči královským lykanům, což v konečném důsledku povede k vyhlazení jejich smečky. Všichni se báli postavit se lykanskému králi, protože by to pro ně znamenalo jen jedno: smrt.

Nikdy jsem s tím nesouhlasil, ale tradice je tradice. Nezbylo mi nic jiného, než s tím žít. Přijal jsem každou nevěstu, kterou poslali, a plnil své povinnosti, dokud mi některá z nich nebude schopná dát dědice. Ale za všechny ty roky žádná z nich dědice trůnu nepočala. Vždy to byla ta nejpalčivější záležitost.

"Udělejte všechno tak jako obvykle. Mám na starost důležitější věci, než abych tu dělal chůvu fackovacímu panákovi z jiné smečky. Ať se o všechno postará Isolde," nařídil jsem.

"Ano, Vaše Výsosti. Informuji Její Výsost, aby provedla příslušná opatření," odpověděl. "Mám jí také říct, aby tu novou nevěstu připravila k prvnímu naplnění sňatku?" dodal.

"To nebude nutné. Myslím, že se prozatím domů nevrátím. Obdržel jsem hlášení o sérii útoků odpadlických vlků na jihu. Rád bych to viděl na vlastní oči a vyšetřil, co je tou skutečnou příčinou těchto útoků," řekl jsem.

"Dobře, Vaše Výsosti. Požádám muže, aby se připravili k odjezdu."

"Naopak, chci, abys tu zůstal a na všechno dohlédl, zatímco budu pryč. Zvládnu to sám," nařídil jsem mu.

"Jak si přejete, Vaše Výsosti," řekl a pomalu se sklonil na znamení potvrzení. "Připravím vůz. Budeme čekat venku," dodal, než odešel.

Jakmile jsem konečně po Ronanově odchodu dostal tolik potřebné ticho, zamířil jsem rovnou do sprchy. Když jsem kráčel do koupelny, zahlédl jsem postel a tu červenou skvrnu na prostěradle. A přesně jako ve filmu, každá z těch žhavých scén, ke kterým včera v noci na té samé posteli došlo, se mi jasně promítla ve vzpomínkách.

Stále si dokážu vzpomenout na pocit její hebké pokožky na mé dlani. Jak se mi o ucho otíral její horký dech, když s každým mým přitlačením hlasitě naříkala. Chuť těch jejích sladkých šťáv cítím na jazyku dodnes. Cítil jsem mírné zklamání, když jsem se probudil a nebyla vedle mě. Mám v sobě náhlé nutkání se jí znovu zmocnit, přivlastnit si ji a zpustošit ji, dokud mě neprosí o slitování. A jen s myšlenkami na toto, stačilo to k tomu, aby to probudilo mé touhy a zapálilo mi tělo ohněm, přesně jako to udělala včera v noci. Nemohu si pomoct a s úšklebkem zírám na své narůstající vzrušení.

"Potřebuju studenou sprchu," zamumlal jsem pro sebe, než jsem dál pokračoval do koupelny.

******