Pohled Serafiny

Na jediný zastavený úder srdce jsem si myslela, že se vzduch přestal hýbat.

Julianova slova – „Znamená to, že za tebe musím převzít zodpovědnost?“ – mi stále zněla v uších jako dozvuk po úderu. Hruď se mi stáhla, tep poskočil, jako by má vlčice sama klopýtla. Jeho zlaté oči se vpíjely do mých, jasné jako bouře a neústupné, jako by mě vyzývaly, abych popřela to pouto, jež se mezi ná