Sharon

Brett se otočil a rázně vešel do třídy. Šla jsem za ním a snažila se ho dohonit, ale bylo to marné.

Posadila jsem se vedle něj, ale on se na mě po dosednutí ani nepodíval. Ramena měl ztuhlá, čelist zaťatou a oči upíral upřeně před sebe, jen aby se mi vyhnul.

V hlavě jsem měla naprostý zmatek. Jak mohl Kael Bretta tak ponížit tou hloupou poznámkou o „křenovi“ a pak mě před ním políbit na tvá