„Jako doma,“ dokončím to za něj, on se na mě dlouze zadívá a nakonec přikývne.

„Doma,“ zopakuje Declan a dívá se mi do očí. „Začínám chápat, proč jsem z tebe byl tak unesený,“ prohlásí. Opřu si hlavu o ruku a pozoruji ho.

„Opravdu?“

Declan přikývne, napodobí mě, opře si hlavu o pravou ruku, zatímco tou levou si hraje s mými prsty. „Nikoho jako jsi ty jsem ještě nepotkal.“ Usměju se a neuhýbám pohl