Jak jsem předpokládala, následující ráno jsme byli oba vyčerpaní, protože jsme spali jen tři hodiny. Myslím, že jsem u stolu dvakrát na chvíli usnula, nedokázala jsem udržet oči otevřené.

Declan na tom nebyl o moc lépe. Samozřejmě mohl pít kávu – takže měl alespoň nějakou pomoc, aby zůstal vzhůru, zatímco já neměla nic jiného než čaj bez kofeinu, ze kterého se mi zvedal žaludek už jen při pomyšlen