To je vše, co uběhlo, ale mně to připadá jako čtyři roky. Bez nich je v tomhle domě příliš ticho, to ticho je ohlušující a já mám pocit, jako bych se pomalu topil. Najednou mi zazvoní telefon. Trhnu sebou a popadnu ho z konferenčního stolku – neznámé číslo. Zmáčknu zelené tlačítko a spěšně to zvednu s bušícím srdcem. "Haló?"

"Dobré ráno, pane Sterlingu. Volám z policejní stanice v Chathamu." Srdce