157(2)

Obočí se jí stáhne a ona se mírně zakloní, jako by mezi námi chtěla vytvořit odstup. „Proč se mě na to ptáš?“

„Prostě odpověz na otázku, Sloane,“ řeknu tónem ostřejším, než jsem měl v úmyslu.

Rty se jí stáhnou do úzké linky a překříží si paže na hrudi. „Jsem tady, abych probírala pracovní záležitosti, pane.“

„Odpověz mi, sakra, Sloane!“ vyštěknu.

Nevěřícně na mě zírá. „To, co k Jayovi cítím