162(2)

"Je to tak lepší. Stejně to muselo skončit."

"Kéž by se naše role vyměnily. Měl bych chuť vám pořádně vrazit."

Navzdory sobě se mi na tváři objeví slabý úsměv.

"Máš smůlu, jsem tvůj šéf."

"Naneštěstí," utrousí Julian a na rtech mu pohrává pokřivený úsměv. "Víte, že to tady nemusí skončit. Jestli ji milujete, jděte za ní."

"Na tom nezáleží. Ukončit to je to nejlogičtější, co můžu udělat."

"A