184(2)

Zavrtím hlavou a ze rtů se mi vydere přerušovaný vzlyk. „Lžeš.“

Hayes neříká nic.

A to ticho?

To bolí víc, než by kdy mohla bolet jeho slova.

Otočí se k odchodu, ale já mu zastoupím cestu.

„Musím ti něco říct, Hayesi.“ Nepodívá se mi do očí.

„Nezáleží na tom, co řekneš, Sloane, svůj názor nikdy nezměním.“

„Musíš si to poslechnout, dej mi jen vteřinu.“

„Nebude to potřeba. Kéž bych tě nikdy n