Po jednom měsíci
Elira se trhnutím probudila. I po měsíci ji v mysli pronásledovaly sny o tom, co se stalo oné noci. Moc si z té noci nepamatovala. Ale každou noc se jí zdálo o jeho chraplavém hlasu a okamžitě ji to vzrušovalo.
Elira své reakci na toho muže nerozuměla. Po oné noci si myslela, že bude mít noční můry. Děje se s ní ale naprostý opak. Nyní se jí zdá o hlase jejího trýznitele a tentokrát si chvíle s ním užívá.
Elira ono malé město opustila na babiččino naléhání. Jakmile babička zjistila, co se jí stalo, byla neoblomná ve svém rozhodnutí poslat Eliru zpět k jejímu otci a nevlastní matce.
"Nikomu o tom neříkej, Eliro. Nikdy nedopusť, aby někdo zjistil o tom tetování. Zabijí tě," znělo Elíře v mysli babiččino jasné a hlasité varování.
Elira si podvědomě sáhla na své nové tetování. Po oné noci se jí na bedrech objevilo oranžové tetování draka. Je to připomínka, která dokazuje, co se oné noci stalo.
"Eliro," uslyšela otravný hlas své nevlastní matky, jak na ni volá.
"Už jdu," zavolala Elira nazpět.
Rychle provedla svou ranní rutinu a spěchala z podkroví, které používala jako svůj pokoj, dolů.
"Ty líná mrcho, pohni si. Je už šest ráno. Musíš připravit snídani pro pana Valeria," zařvala na Eliru její nevlastní matka Grizel.
Elira zatnula pěsti a přikývla jako ta pokorná malá holčička, na kterou si hrála.
Eliře je v lidských letech 22 a dokončila vysokoškolský titul ve vývoji softwaru. Chtěla si najít práci a odstěhovat se odtud. Její babička ale trvala na tom, že tohle je pro ni na nějakou dobu to nejbezpečnější místo k životu.
Elira se rozhodla uposlechnout babiččina varování a prozatím zůstat u otce a nevlastní matky.
"Chovej se plaše a pokorně, Eliro. Nepoutej na sebe pozornost. Můžeš tu toho tolik ztratit. Nedovol jim zjistit, co dokážeš. Skrývej své schopnosti. Chovej se jako typická lidská dívka. Za nějaký čas na tebe tvůj dračí druh zapomene. Pak se budeš moci posunout dál a žít svůj život, jak jsi plánovala," měla stále v živé paměti babiččina slova.
"Moje matka s tebou mluví. Jsi snad i němá?" ušklíbla se na ni jedna z jejích nevlastních sester, Drusilla.
Drusilla zabodla pohled do Eliry, která byla světlá a měla pleť bez jediné chybičky. Její mandlové oči vypadají nevinně a tajemně. Růžové rty ve tvaru luku jsou měkké a plné. Rovný nos a vysoké lícní kosti dodávají jejímu oválnému obličeji ještě větší krásu.
Drusilla a její starší sestra Lavinia Eliře závidí její dobrý vzhled a postavu ve tvaru přesýpacích hodin. Je neskutečně krásná, aniž by se o to jakkoli snažila.
"Půjdu hned připravit snídani pro pana Valeria, matko," ovládla Elira nutkání se na ně obořit a odpověděla jako nevinná holubička.
"Slabošská mrcho," zamumlala Elířina nevlastní sestra Lavinia.
Drusilla a Lavinia jsou dcery Grizel. Lavinia je o 2 roky mladší než Elira a Drusilla o 3 roky. Mají stejného otce.
Elířin otec Bram Thorne je vlkodlačí měňavec. Dokonce i Grizel, Drusilla a Lavinia jsou vlčí měňavci.
Naneštěstí Elira nezdědila geny svého otce. Byla obdařena krásou a geny své matky.
Bram pracuje jako komorník v domácnosti Valeriových.
Elira se okamžitě pustila do práce a začala připravovat snídani pro pana Valeria.
"Omlouvám se, že jdu pozdě," řekla bez dechu další lidská služebná Tessa.
Elířin otec žije ve dvoupodlažním domě za velkým panstvím Valerius. Grizel a její dcery pracují v sídle jako stálé služebné, které zde i bydlí. Od chvíle, kdy sem Elira přišla, ji zneužívají a nutí ji dělat veškerou jejich práci.
"To je v pořádku, Tesso, dej se do práce, než sem přijde Grizel," usmála se Elira na Tessu.
Tessa bydlí několik mil od sídla. Odchází večer a vrací se ráno. Tessa ztratila otce i matku při nehodě. Musí se starat o mladší sestru. Je nepředvídatelná a pracuje se s ní zábavně.
"Nechci poslouchat její křik takhle brzy ráno," zachvěla se Tessa v předstíraném strachu.
Elira se Tessině poznámce zachichotala a obě pracovaly na složité snídani určené pro pana Valeria.
Na panství Valerius, kde teď Elira pracuje jako služebná, stojí Zarek do půli těla svlečený na obrovském balkoně, který se otevírá z jeho pokoje a nabízí výhled na pečlivě zastřiženou zahradu, na kterou navazuje rozlehlý hustý les táhnoucí se na míle daleko.
Zarek se následujícího dne večer probral ze svého drogového oparu. Ta dívka, nyní jeho družka, nebyla nikde k nalezení. Dva dny prohledával každičký kousek lesa, ale ona jako by se vypařila a vzala s sebou i svou vůni jasmínu.
Její tiše pronesená slova obav mu stále tkvěla v paměti. Z oné noci si toho moc nepamatoval, ale pouhá myšlenka na její hlas stačila, aby ho vzrušila.
Nyní má vlhké sny, ve kterých je její hlas spojen s bezvýrazným, ale tvarovaným tělem. Jedna věc, kterou si pamatoval jasně, byly její jemné křivky. Její měkké, růžové rty ve tvaru luku. Líbal ty rty celé hodiny i poté, co únavou omdlela.
Její tvář je v mlze a vůbec ne jasná. Hledá ji už měsíc, ale stále po ní nikde není ani stopy.
"Kdo jsi? Co jsi dělala v tom lese v takovou noční hodinu úplně sama? Proč jsi nabídla pomoc zraněnému cizinci? Podívej, kam tě tvá laskavost zavedla. Lidé se děsí jen při jediném slovu, které vypustím z úst. Proč ty ses nebála, i když jsem tě varoval, abys utekla?" pronesl Zarek nikomu konkrétnímu.
Zarek pohlédl na tetování dvou křídel ve tvaru lidského srdce, které měl trvale vyryté na levé straně hrudi, těsně nad srdcem.
"O tomhle jsem nikdy neslyšel, Zareku. Když má drak lidskou družku, nikdy nenechávají tetování. Jsi si jistý, že tvá družka je člověk? Jen stvoření se stejnou mocí by dokázala zanechat takovéto znamení. Pokud zanechala svou stopu na tvém srdci, znamená to, že se ti ta dívka líbila dřív, než převzala vládu ta droga. Kdyby to byl člověk, zemřela by při tom, jak jsi nad sebou ztratil kontrolu," zněla mu v hlavě slova jeho přítele Ronana.
Zarek začínal být frustrovaný. Vše, co se jí týkalo, bylo záhadou.
"Pane, káva." Do chřípí mu udeřila povědomá vůně jasmínu. Podíval se dolů z balkonu na plně rozkvetlé květy jasmínu v květinové zahradě.
Hlas té služebné byl trochu podobný hlasu jeho družky. Jeho družka zněla silně a sebevědomě. Ale tahle služebná je plachá a slabá.
Srovnáváš snad svou družku se služebnou, Zareku? vynadal si.
Zarek se otočil a přijal kávu, kterou služebná přinesla, aniž by jí věnoval jediný pohled.
Upil kávy a s potěšením zavřel oči. To byla další věc, která se za poslední měsíc změnila. Bram najal novou služebnou, která dokázala vařit jako zkušený šéfkuchař.
Zarek si obvykle ničí vaření neužíval. Ale nedokázal odolat ničemu, co uvařila tahle konkrétní služebná. Její kávu má až příliš rád. Cítí se po ní osvěžený a ostražitý.
Elira se vytratila poté, co panu Valeriovi předala kávu. Drusilla, Lavinia a dokonce i její nevlastní matka se příliš bojí k panu Valeriovi vůbec přiblížit.
'Děsivý', to bylo slovo, kterým ho popsala Drusilla. Ale Eliře nevadilo ho obsluhovat. Obvykle jídával v jídelně. Ona mu pouze nosila kávu do jeho pokoje.
Elira rychle opustila jeho pokoj, vtlačila vozík dovnitř výtahu a nastoupila za ním. Stiskla tlačítko přízemí a čekala, až sjede dolů.
Elira pohlédla na svou uniformu služebné v zrcadlové stěně před sebou. Její oblečení tvořila bílá košile a černá sukně po kolena.
Elira, na rozdíl od ostatních, nemusela trávit hodiny v salonu krásy. Neměla na to ani tolik času, ani peněz. Byla obdařena krásně tvarovaným obočím a její tělo nemělo žádné nadměrné ochlupení na rukou a nohou. Její pleť byla hladká a porcelánová.
Vrátila se do kuchyně, aby na jídelním stole naaranžovala připravené snídaňové pokrmy. Panství Valerius je obrovské s 10 ložnicemi. Každá ložnice má svůj vlastní obrovský balkon, který drakům usnadňuje proměnu a vzlet.
V sídle se nachází herna, domácí kino, kancelář pana Valeria, obrovský bazén vzadu a otevřená terasa.
Kuchyně v sídle je splněným snem každého šéfkuchaře. Je vybavena vším, co by si kuchař mohl přát. Elira vždy ráda vařila. Uklidňovalo ji to.
S pomocí Tessy úhledně poskládala všechny pokrmy na stůl a čekala, až pan Valerius sejde dolů a posnídá.