Zarek se připravil do práce a sešel dolů, kde se z jídelny linula tak lahodná vůně snídaně, až se mu sbíhaly sliny. Obvykle raději jedl v nedaleké kavárně poblíž sídla své společnosti.
Ale ode dne, kdy na panství Valerius začala pracovat tahle nová kuchařka, nechtěl jíst nikde jinde než ve svém domě.
Snědl svou zdravou a chutnou snídani a vzal si s sebou druhý šálek kávy v cestovním kelímku, který pro něj byl připraven vedle něj.
Zarek nasedl do svého Bentley a vyrazil směrem ke své společnosti. Jedna z věcí, kterou miluje, je řízení svého auta.
Je to luxusní sedan stvořený pro městský provoz. Jeho společnost sídlí v centru města v jednom z nejvyšších mrakodrapů na světě s přistávací plochou pro vrtulníky na střeše.
Postavil ji Syndikát Valerius tak, aby umožňovala drakům přeměnu a odlet v jakémkoli okamžiku. Na každém patře jsou balkony, což proměnu usnadňuje.
V jeho společnosti pracují převážně draci, spolu s několika vlky a upíry. Lidé by se tam neodvážili vkročit ze strachu, že budou zabiti.
Vyzvánění telefonu ho upozornilo na příchozí hovor. Podíval se na identifikaci volajícího a všiml si, že je to od jeho otce.
Zarekova matka zemřela, když mu bylo teprve 10 let. Jeho otec se pak po několika letech oženil s jeho nevlastní matkou Ravnou. Zarek svou nevlastní matku nikdy neměl rád. Je povrchní a okázalá. Nikdy neměl takové lidi v lásce.
Ale chtěl, aby byl jeho otec šťastný, takže se jí nikdy nepostavil na odpor.
"Otče," pozdravil Zarek svého otce Kaelara Valeria, který byl zakladatelem Syndikátu Valerius.
Byl to Zarek, kdo společnost rozšířil, a zisky se během několika málo let ztrojnásobily. Kaelar odešel do důchodu, jakmile Zarek převzal vedení.
"Jak se máš, synu?" pozdravil Kaelar svého syna.
Kaelar svého syna velmi miluje. Když mu zemřela první žena, byl zdrcený. Ale Zarek mu dal smysl jít dál.
Několik let po smrti své manželky se pod vlivem drogy spojil s Ravnou a byl nucen si ji ze slušnosti vzít. Od té noci se té ženy nikdy nedotkl.
Žije s ní a jejími dvojčaty jen kvůli formalitě. K Ravně ale nechová žádnou náklonnost. Její chování prostě jen trpí.
"Mám se dobře, otče. Děje se něco, otče? Voláš mi dneska brzy," zeptal se Zarek s obavami.
Kaelar se synovým obavám zasmál.
"Jsem v pořádku, synu, nemusíš si s tím dělat starosti," ujistil Kaelar syna.
"Byl bych rád, kdybys mohl žít se mnou na panství Valerius, otče. Nemusel bych o tebe pak mít strach," řekl Zarek tatáž slova, která opakuje pokaždé, když spolu mluví.
"Ten dům jsem postavil pro tvou matku, Zareku. Každý kousek toho domu je plný vzpomínek na ni. Tím, že jsem si vzal jinou ženu, jsem cítil, že jsem tvou matku zradil. Nemohu tam žít, synu," zopakoval Kaelar svá slova.
"Matka vždycky chtěla, abys byl šťastný, otče. Nikdy by se necítila zrazená," oponoval Zarek.
Tohle byla jejich rutina. Zarek se vždycky snaží otce přemluvit, aby přijel a žil s ním.
Jeho otec žije v luxusní vile se 6 ložnicemi ve městě, zatímco Zarek dává přednost sídlu Valeriových, které je na okraji města. Třicetiminutová cesta do společnosti mu nikdy nevadila.
"Dost už o mně, synu, chci, abys mě přišel navštívit předtím, než půjdeš dnes do práce," požádal Kaelar syna.
Zarekovo obočí se svraštilo zmatkem. Rozhodl se ale jet za otcem, jak si otec přál.
"Dobře, budu tam za 10 minut," slíbil Zarek a ukončil hovor.
Na poslední chvíli se otočil do protisměru a zamířil k otcově vile, která byla rovněž pojmenována po nich, k vile Valeriových.
Ve vile Valeriových Ravna Valeriová stále zuřila nad selháním své dcery Vexie. Vexia a Vargo seděli v pokoji své matky, zatímco Ravna ve vzteku přecházela sem a tam.
Ravna je krásná žena se svou pevnou postavou, dokonalým make-upem a značkovými zavinovacími šaty.
"Dala jsem ti drogu a perfektní plán, jak si zajistit pozici družky Zareka Valeria. Ani to jsi nedokázala udělat pořádně?" zpražila Ravna dceru pohledem.
Vexia vypadala nepříjemně.
"Udělala jsem všechno tak, jak jsi mi řekla, matko. Jak jsem mohla vědět, že ten večírek opustí tak nečekaně? Snažila jsem se ho sledovat, ale je mnohem rychlejší než já. Ztratila jsem ho asi po minutě," hájila se Vexia.
"Nemožné, nelži mi, Vexio. Ta droga účinkuje okamžitě. Není možné se tak rychle přeměnit a odletět," propálila Ravna dceru pohledem.
"Co to vykládáš, matko? Já Zareka miluji. Jsem jím posedlá. Nechci nic víc, než se stát jeho družkou. Sama víš, jak je mocný. Je z nás všech ten nejmocnější. Na něj nic nepůsobí stejně tak jako na nás," odsekla Vexia.
Vargo, který tam tiše seděl, se rozhodl podpořit svou sestru.
"Říká pravdu, matko. Viděl jsem to všechno na vlastní oči. Jakmile vypil tu whisky smíchanou s tou drogou, odešel z večírku," potvrdil Vargo to, co jeho sestra matce řekla.
"Cože? Jak je to možné? Ta droga bude fungovat, ať už si ji vezme kdokoli. Jak se mu tedy podařilo uniknout jejím účinkům?" podivovala se Ravna nahlas.
"Nevíme, matko. Ale podle personálu na panství Valerius se vrátil sám až následujícího dne večer a pak okamžitě odjel a vrátil se o dva dny později."
"Cože? Vrátil se sám? Jak se to vůbec stalo?" Ravna vypadala zmateně.
Není absolutně žádná možnost, jak přežít bez toho, abyste se po užití této drogy vyspali se ženou. Vaše tělo je neuvěřitelně horké a nemůžete ovládnout nutkání k páření.
Když byla Ravna ponořená do hlubokých myšlenek, zaklepala na dveře lidská služebná.
"Co je?" vyštěkla Ravna na tu ubohou služebnou, která okamžitě strachy zbledla.
"Paní Valeriová, přijel pan Zarek," vyřídila služebná zprávu a utekla, jako by jí šlo o život.
"Cože? Přijel Zarek?" Vexia vyskočila z postele a běžela přivítat jejich hosta.
Ravna se podívala na dceru a s rezignací si povzdechla.
"Pojď," řekla synovi a oba se vydali dolů, aby se setkali se Zarekem.
Vargo je napjatý z toho, že bude čelit Zarekovi od doby, kdy ho zdrogovali. Bojí se, že jestli Zarek zjistí, že to oni mu do pití přimíchali tu drogu, tak je všechny zabije.
"Uklidni se, vzbudíš v něm podezření, jestli se budeš pořád klepat jako list," obořila se Ravna na syna.
"Mám strach, matko," zašeptal Vargo uboze.
Ravna ho zpražila pohledem.
"Proč nemůžeš být jako Zarek? Běž do svého pokoje a zůstaň tam. Nevycházej, dokud neodejde," odehnala Ravna syna.
Bála se, že by je mohl prozradit.
Když Vexia sešla dolů přivítat Zareka, nebyl nikde k nalezení. Slyšela však hlasy z pracovny Kaelara Valeria. Vexia tiše stála přede dveřmi a odposlouchávala jejich rozhovor.
Zarek objal otce, hned jak ho uviděl.
"Ahoj, otče," pozdravil a posadil se do křesla na druhé straně stolu, naproti otci.
"Ahoj, synu," přivítal Kaelar syna a podíval se na něj.
"Proč se na mě tak díváš?" zeptal se Zarek, když si všiml, že na něj otec upřeně hledí.
"Nic, jen jsem přemýšlel o tom, jak rychle ten čas letí," odpověděl Kaelar.
Zarek vrhl na otce pobavený pohled.
"Určitě jsi mě sem nezavolal jen kvůli nezávazné konverzaci, že ne?" zeptal se Zarek lehčím tónem.
Kaelar se synově poznámce uchechtl.
"Ne, synu, nezavolal jsem tě sem kvůli povídání o ničem," souhlasil Kaelar.
"Tak co tě trápí, otče?" zeptal se Zarek jemně.
Kaelar si těžce povzdechl a podíval se na syna.
"Proč si nenajdeš družku, Zareku?" zeptal se Kaelar zčistajasna.
"Cože?" opáčil Zarek zmateně.
Za všechna ta léta se jeho otec nikdy na nic takového neptal. Nikdy se mu nepletl do osobního života. Proč zrovna teď? pomyslel si Zarek.
"Stárneš, synu. Ve svých lidských letech už ti táhne na čtyřicet. Přestože náš druh má delší délku života, nemohu čekat tak dlouho, než mi dáš vnoučata," radil Kaelar synovi.
"Proč zrovna teď, otče? Proč tak náhle?" ptal se Zarek s nechápavostí.
"Jsi chytrý muž, Zareku. Najdi si někoho dřív, než ti ta možnost volby bude odebrána. Vyber si dívku, se kterou chceš strávit svůj život. Nenech nikoho, aby tě donutil někoho přijmout jen z pouhé povinnosti," navrhl Kaelar.
Kaelar je chytrý muž. Ví, co jeho žena a nevlastní děti plánují udělat. Nechce, aby jeho syna zahnali do kouta, jako to udělali jemu.
Zarek se podíval na svého otce a pomyslel na svou družku. Její rty má trvale vryté do paměti. Přestože ho někdo zdrogoval, jeho družka se mu líbila.
Poté, co se s otcem rozloučil, odešel z vily, aniž by čekal na své nevlastní sourozence nebo nevlastní matku. Zrovna nemá náladu se s nimi zabývat. Ví, že museli rozhovor mezi ním a otcem odposlouchávat. Obvykle si je rád dobírá, ale dnes mu to bylo jedno.