Bramovo srdce roztálo při Eliřiných slovech.

„Jsi skromná dívka, Eliro. Přál bych si, abych se o tebe mohl dobře postarat. To bude mou celoživotní výčitkou,“ přiznal Bram.

„Má pravdu. Měla jsem k tobě být rozumnější. Nikdo nemá právo být hrubý na dítě. Mé racionální myšlení bylo potlačeno hněvem ze zrady. Nechala jsem svou vlčici převzít kontrolu, kdykoli jsem tě viděla. Stydím se za sebe,“ uznala