Jakmile dorazili do křídla pro hosty, Ryder strčil Ariu do jednoho z pokojů, zatímco Sienna a Chloe je následovaly. Ve chvíli, kdy byl uvnitř, přirazil Ariu ke zdi. Aria sebou trhla, když jí hlavou projela bolest, ale ta rychle odezněla. Zvedl dlaň, aby ji pomalu pohladil po tvářích a sjel dolů k místu, kde jí tepala žíla. Ariino tělo na něj zareagovalo a kvůli poutu druhů jí přeběhl mráz po zádech.

Aria si v duchu začala namlouvat, že jeho dotek není správný. Nemohla se přece poddat tak snadno. Odvrátila od něj tvář a skousla si ret. Zamračil se, stiskl jí bradu a donutil ji, aby se na něj znovu podívala. Pak ji uvěznil oběma rukama. Naklonil se k ní a zašeptal jí do ucha: „Ario, poslouchej mě.“ Rty se otřel o její ucho. Vklínil své stehno mezi její.

„Rydere!“ vyštěkla Sienna. „Co to sakra děláš? Přestaň!“ Ruce měla na srdci, sledovala, jak se Ryder blíží k Arii, a oči měla podlité krví. Srdce ji pekelně bolelo a nejraději by Ariu od Rydera odtrhla. Nemohla uvěřit vlastním očím. Jak jí to mohl udělat jen kvůli té zvrácené děvce, kterou mu Měsíční bohyně určila za družku?

„Ano, Rydere, tohle není správné,“ dodala Chloe, plná žárlivosti. Kdyby bylo po jejím, odvedla by Siennu i Ariu pryč a obklopila se Ryderovou vůní a tělem. Šíleně po něm toužila. Dychtila po něm. Právě teď však nemohla dělat nic jiného, než se postavit na stranu Sienny a znevažovat svou idiotskou sestru.

Ariiným tělem projel žár, a když v ní vzplanula touha, sevřela stehna. Nenáviděla Rydera a chtěla ho od sebe odstrčit, ale když pohlédla na Siennu, nemohla se ubránit pocitu, že jí ho ukradla. Aby ji vytrestala, prohnula tělo a dotkla se ho. Ryder souhlasně zavrčel.

Sienna se zachvěla a vykřikla: „Rydere!“ Popadla ho za límec a pokusila se za něj zatáhnout, ale Ryder k ní prudce otočil tvář, ohrnul rty a vycenil tesáky.

„Nepřibližuj se!“ zavrčel rozkaz a Sienna byla nucena ustoupit.

Pak otočil tvář, podíval se na Ariu a řekl: „Než odjedeš za lycanským králem, mám pro tebe návrh.“

Do očí se jí nahrnuly slzy a začala plakat. Chloe k ní přistoupila a začala ji jemně hladit po zádech. „Je to ubohá děvka,“ zamumlala Sienně do ucha.

Při pohledu na Sienninu reakci byla Aria na okamžik potěšena. Ale hned vzápětí ji jeho zrada ostře zabolela. Nechtěla mít nic společného s ním ani s jeho návrhem. Chtěla jen, aby odešel se svou družkou, kterou si před celou školou označil.

Pokračoval: „Když budeš souhlasit, že se staneš mou milenkou, požádám otce, aby tě do Shadowwoodu neposílal.“

„Cože?“ zachraptěla Aria.

Sienně šokem vylezly oči z důlků. Zakryla si ústa rukama a vyběhla z pokoje.

Chloe kypěla ještě větší žárlivostí. Sama by si s radostí stoupla na místo Ryderovy milenky.

Ryder si myslel, že se Arii návrh líbí. Řekl: „Ano, dokážu přesvědčit otce, aby zrušil dokumenty s lycanským králem, a on si může jít hledat nevěstu někam jinam.“

Horko jí stouplo do hrdla a do tváře. Nenáviděla tu hanebnost, kterou právě vyslovil a způsobil. Cítila se tak ponížená, že její sebeúcta utrpěla těžkou ránu. Vyschlo jí v ústech z toho, že by skutečně mohl požádat svou pravou družku, aby se stala jeho milenkou. Položila ruce na jeho hruď a vší silou ho od sebe odstrčila. „Ne!“ řekla. „Nikdy nebudu tvá milenka!“ Za očima ji pálily hrozící slzy.

Popadl ji za vlasy a trhl jí hlavou dozadu. „Víš, že tě můžu donutit, aby ses mi podrobila.“

Aria sebou trhla, když se mu snažila vysmeknout. Pokožka hlavy jí hořela bolestí a z očí jí vyklouzly slzy. „Nech mě!“

„Rydere!“ Hlas Alfy Romana je oba vyděsil. Stál tam a vrčel na něj.

Ryder Ariu neochotně pustil a zabodl pohled do svého otce.

„Zbláznil ses, kurva?“ odfrkl si Alfa Roman. „Jestli se to Zane dozví, zabije polovinu z nás a to včetně tebe. Prostě mě kurva nechej tenhle problém v klidu vyřešit!“

Ryder vrhl na Ariu poslední zlostný pohled a vydupal z místnosti.

Alfa Roman obrátil svou pozornost k Arii. „Až do večera nevycházej z tohoto pokoje.“ Pak řekl Chloe: „Jestli se dostane někam do blízkosti Rydera, stáhnu tě zaživa z kůže!“

Chloe se začala strachem třást. „Dohlédnu na to, aby zůstala přesně tady, Alfo!“ vyhrkla spěšně.

Alfa Roman se otočil a opustil pokoj.

Aria byla tak citově vypjatá, že se svezla po zdi a klesla na podlahu. Skrčila nohy a opřela si hlavu o kolena. Vyhrnula se z ní další vlna slz. Chloe zavřela dveře hned, jak Alfa Roman odešel, a pak se podívala na svou starší sestru. Pomalu k ní došla a řekla: „Jakej máš problém? Chceš, abych umřela? Nemůžeš prostě odejít, aniž bys dělala potíže?“

„Ale já –“ Než stihla dokončit větu, Chloe jí vrazila prudkou facku. Ariina tvář se zkřivila k zemi. Kůží jí projela pálivá bolest. Byla si jistá, že se jí Chloiny prsty otiskly na tvář.

„Drž hubu!“ zavrčela Chloe. Vstala a odešla od ní.

Jediné, co Aria chtěla, bylo uniknout z tohoto šílenství. Ale jak to udělat? Chtěla se jen jednou setkat s Milou a věděla, že pak by to vyřešila. Uslyšela těžké kroky, které se zastavily u jejích dveří. Stráže.

Po dlouhé době, kdy už nemohla plakat a její pláč se změnil v suché dávení, se roztřeseně postavila na nohy. Přejela pohledem po své sestře, která teď byla na balkoně pokoje a naprosto nezúčastněně si četla časopis. Zvedla svou tašku, šla do koupelny a vylovila telefon.

Aria měla v seznamu kontaktů jen velmi málo čísel. Vytáčela Milino číslo a nervózně čekala, až to zvedne.

„Ario?“ ozvala se Mila po posledním zazvonění.

Velmi tlumeným a chraplavým hlasem Aria řekla: „Potřebuju utéct, Milo. Můžeš mi pomoct?“

Po dlouhém tichu Mila řekla: „Kde přesně jsi?“

Aria jí vysvětlila, kde se její pokoj nachází.

„Uvidím, co se dá dělat,“ řekla Mila. „Buď tam za hodinu.“

Třesoucíma se rukama Aria schovala telefon zpátky do tašky.