Victor

Vešel jsem do pokoje a měl jsem pocit, jako by právě padl rozsudek smrti.

Nora byla schoulená na pohovce jako rozbitá panenka, obličej měla flekatý a dýchala trhaně. Hazel ji objímala kolem ramen a malými, uklidňujícími krouživými pohyby ji třela po rameni. Tessa přecházela u okna, telefon u ucha, a překotně mluvila ostrým a tichým hlasem. Hazelina matka postávala kolem ní.

„Co se děje?“ ze