Trhla jsem sebou a probudila se s jedním jménem na rtech.

„Piper! Do prdele!“ Hlas mi přeskočil, když jsem vystřelila do sedu a roztřesenou rukou si přejela po tváři. Hruď se mi prudce zvedala a na spáncích se mi perlil pot. Kvůli náhlému ostrému světlu jsem musela přimhouřit oči, abych si na něj zvykla.

„Začínám žárlit.“

Ten hlas se ozval z mé levé strany. Otočila jsem se. Victor seděl v křesle v