Moje ruka z té její pomalu vyklouzla. Nebylo to úmyslné. Spíš to bylo tak, že mé tělo jednalo dřív, než to můj mozek dokázal zpracovat. Ale ve chvíli, kdy se naše dlaně rozdělily, jsem to uviděla. Ten záblesk v jejích očích. To, jak jí náhle pohasla tvář.

"Co tím myslíš?" Hlas mi zněl sevřeně, skoro přiškrceně. "Proč bys říkala něco takového? Jestli je to vtip, mami, tak to není vtipné."

Je rty se