"To je mi jedno!" překřičela jsem ji. "Prostě toho nech! Přestaň mi říkat, kým mám být. Pod tvými pravidly se už nemůžu nadechnout. Je to vyčerpávající! Zabíjí mě to! Nemůžu–"

Hlas se mi úplně zlomil. Na okamžik byl jediným zvukem v místnosti rytmický pípavý tón monitoru, vytrvalý a hlasitý.

"Ach bože." Rozplakala se a ramena se jí třásla. "Co jsem to udělala?"

Pak jsem se na ni podívala. Její k