***Victor***

Připadalo mi, jako by se čas zhroutil sám do sebe. Byli jsme prostě... tam. Stáli jsme v koupelně, kolem nás se vznášela pára. Byla tak blízko, že jsem viděl každý nepatrný záchvěv jejího výrazu – tu jemnost v jejích očích, to tiché vnímání, to teplo, které jako by nikdy nevybledlo, když se na mě podívala.

Mohl jsem tam stát věčně.

A nějak, dřív než jsem ji stihl zastavit, vyplula na