***Hazel***

Victorovo zasmání bylo tiché, kruté. „Nemůžeme,“ řekl a napodobil má dřívější slova. Ruka mu sjela dolů, prsty mi obkroužil křivku pasu, než mě chytil za stehno a vytáhl si ho k boku.

Ta pozice mě rozevřela, kunda byla odhalená a kluzká, teplo mého středu se tisklo k jeho stehnu. „Rány jsou pořád čerstvé, lásko. Bolí mě hlava. Bolí mě hruď,“ přiznal ledabyle. Prsty dráždil můj vchod,