Pohled Danteho:

Vyjí!!!

Ozvěna mého vlastního hlasu se prohnala lesem, rozechvěla listí a utišila vítr.

„TOULAVÍ VLCI!!!“

To slovo zaznělo jako úder hromu nad celým sídlem.

Vzduchem zavířila panika jako blížící se bouře. Slyšel jsem chaos rozpoutávající se hned za zdmi – křik válečníků, dusot spěšných kroků a vzdálený pláč vystrašených dětí, které byly odváděny do úkrytů.

„Jak se opovažují vstoupi