Pochodně podél nádvoří stále plápolaly, jako by i jimi otřáslo to, co se právě odehrálo.

Můj puls se teprve začínal uklidňovat, když se vzduch znovu zachvěl – tentokrát to byl pocit známý a milovaný.

Dante.

To je jeho vůně... Můj Dante...

Vynořil se zpoza linie stromů jako nespoutaná bouře, srst se mu vpíjela do kůže a mohutný temný lykan se skládal do podoby muže, kterého jsem znala.

Musel se doz