Noc se hluboce usadila nad panstvím, když Dante konečně podlehl mému jemnému naléhání.

„Nemůžeš v sobě to ticho dál nosit, jako by mě to mělo ochránit,“ řekla jsem mu dříve, když jsme spolu stáli v zahradě. „Pokud svět o tvé rodině šeptá, pak chci slyšet pravdu od tebe. Z tvých úst. Ne z jejich.“

Znehybněl, jeho tmavé oči byly zastíněné, než odpověděl s povzdechem, který jako by byl vytažen ze sta